Skoky ze skříně

Vlevo tvář poskládaná z lega - kostička po kostičce, jako když si člověk skládá sám sebe z toho co zrovna zbylo. Uprostřed deska z počítače, zelený mozek plný cest, které nikam nevedou a přitom vedou všude. Vpravo portrét z kláves - černé a bílé znaky co jsme za život namačkali.

Tyrkysové pruhy to drží pohromadě jak mříže, ale zároveň to celé stříká ven. Bílé cákance, černá pod tím. Je to obraz o tom jak skáčeme ze škatulek - z dětství, z práce, z technologií.

Naživo je to úplně jiná věc než na fotce. Lego vrhá stíny, deska se leskne, klávesy mají svoje písmenka. Každý kdo přijde do galerie u něj zůstane dlouho - každý v těch třech oknech hledá sebe.

Velký formát, 90x55, asambláž, jediný kus z roku 22. Tenhle obraz nepotřebuje velkou zeď, on si tu zeď udělá sám. Celý obraz je podsvícen!