Chalupa Košov

Modrá chalupa v polích. Taková ta co drží na větru.

Tady se narodila moje babička. V tomhle domě pak dlouhá léta žil pan Tau. Když jsem tohle místo maloval, maloval jsem i její vyprávění - o cestě blátem, o stromech co šuměly celou noc, o světle v oknech když se šlo z pole.

Obloha je těžká, tahá se špachtlí přes celé plátno, pod ní zelená se pere se žlutou. Chalupa uprostřed toho všeho je klidná, modrá, s bílými okénky co pořád svítí.

Tohle není jen krajina. Je to rodinná historie. Obraz co má kořeny.

Kdo zná Košov, pozná to místo hned. Kdo nezná, uvidí kus Podkrkonoší jaký už skoro nikde není.